{"paper_id":"3e473323-1a05-4e88-bbf0-0fceb8dd20e9","body_text":"Kateřina JanoušKová, Martin ProcházKa, \nKateřina ivanová, adéla leMrová, radovan PilKaKvalita Života Žen S endoMetriÓzou\n57\nkvalita živOta žeN s eNdOMetriÓzOu\nQuality Of life iN WOMeN WitH \neNdOMetriOsis\nkateřina janoušková 1,2, Martin procházka2, kateřina ivanová 1, \nadéla lemrová 1, radovan pilka 3\nabstrakt\nvýchodiska: Endometrióza je gynekologické onemocnění postihující ženy v reprodukčním \nvěku. Hlavním příznakem je bolest, která může mít výrazný dopad na kvalitu života ženy.\ncíl: Cílem studie je zhodnotit kvalitu života žen s endometriózou před započetím \nchirurgické léčby a 3 měsíce po jejím zahájení.\nMetody: Byla použita kvantitativní metoda s využitím standardizovaného dotazníku \nEndometriosis Health Profile (EHP-30) v české verzi a numerická škála měření bolesti \nNumeric Rating Scale (NRS). Pilotní výzkum se týkal 10 pacientek s endometriózou, které \nbyly indikovány k chirurgické léčbě pomocí laparoskopie. Dotazník respondentky vyplnily \npřed započetím léčby a následně 3 měsíce po jejím zahájení. Data byla zpracována \nv souladu s doporučeným postupem k dotazníku EHP-30. Ze statistických metod byl \npoužit Wilcoxonův test a McNemarův test.\nvýsledky a  diskuze: Z výzkumného šetření vyplývá, že 3 měsíce po operaci došlo \nke snížení skóre v doménách „bolest“, „kontrola a bezmoc“ a „emocionální pohoda“ \nve srovnání s hodnocením před operací. V rámci hodnocení intenzity bolesti předoperačně \na pooperačně došlo ke snížení bolesti při menstruaci, během menstruace a při defekaci.\nzávěr: Chirurgická léčba endometriózy zlepšuje kvalitu života v několika oblastech \nhodnocených dotazníkem EHP-30 a jejím zásadním důsledkem je také snížení bolestí.\nklíčová slova\nkvalita života, endometrióza, EHP-30, HRQoL, numerická škála bolesti, chirurgická léčba\n1 Ústav veřejného zdravotnictví, Lékařská fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci\n2 Ústav porodní asistence, Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého v Olomouci\n3 Porodnicko-gynekologická klinika, Lékařská fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci a FN Olomouc\n\n58\nOŠETŘOVATELSKÉ PERSPEKTIVY2024 | ROČNÍK VII | ČÍSLO 1\nabstract\nBackground: Endometriosis is a gynaecological disease affecting women of reproductive \nage. The main symptom is pain, which can have a significant impact on a woman’s quality \nof life.\naim: The aim of study is to evaluate the quality of life of women with endometriosis \nbefore and 3 months after the start of surgical treatment.\nMethods: A quantitative method was used using the standardized Endometriosis \nHealth Profile (EHP-30) questionnaire in the Czech version and the Numeric Rating \nScale (NRS) for pain. The pilot study involved 10 patients with endometriosis who were \nreferred for surgical treatment (using laparoscopy). The questionnaire was completed \nby the respondents before the start of treatment and then 3 months after the start \nof treatment. The data were processed according to the recommended procedure for \nthe EHP-30 questionnaire. The statistical methods used were Wilcoxon test and McNemar \ntest.\nresults and  discussion: The results showed that 3 months after surgery, scores \nin the domains of pain, control and helplessness, and emotional well-being were \nreduced compared with the preoperative scores. There was a reduction in pain intensity \nscores preoperatively and postoperatively for menstruation, during menstruation, \nand defecation.\nconclusion: Surgical treatment of endometriosis improves quality of life in several \ndomains assessed by the EHP-30 questionnaire, and a major consequence is a reduction \nin pain.\nkeywords\nquality of life, endometriosis, EHP-30, HRQoL, numeric rating scale, surgical treatment\nÚvOd\nKvalita života související se zdravím (HRQoL) se vztahuje k tomu, jak jedinec vnímá své \npostavení v životě v kontextu kultury a hodnotových systémů, v nichž žije, a ve vztahu \nke svým cílům, očekáváním, standardům a obavám. Jde o široce pojatý koncept, \nkterý je komplexně ovlivněn fyzickým zdravím, psychickým stavem, úrovní nezávislosti, \nsociálními vztahy a vztahem k významným rysům prostředí, v němž žije (Robinson, \nCarr a Higginson, 2003). Endometrióza patří mezi gynekologické onemocnění, \nkteré je charakterizované jako přítomnost tkáně připomínající endometrium mimo \njejí obvyklou lokalizaci v dutině děložní. Typickým místem výskytu je peritoneum, \n\nKateřina JanoušKová, Martin ProcházKa, \nKateřina ivanová, adéla leMrová, radovan PilKaKvalita Života Žen S endoMetriÓzou\n59\novarium a rektovaginální septum (Kučera, 2008; Pilka, 2017). Onemocnění celosvětově \npostihuje 5–10 % žen v reprodukčním věku (Taylor, Kotlyar a Flores, 2021). Etiologie \na etiopatogeneze endometriózy je zatím nejasná (Mehedintu et al., 2014). Endometrióza \nje nejčastější příčinou chronické pánevní bolesti u žen a je spojena s neplodností. Dalšími \nčastými klinickými projevy jsou bolestivá menstruace (dysmenorea) a bolest při pohlavním \nstyku (dyspareunie) (Bulun, 2009; Bulun et al., 2019). Uvedené příznaky mohou mít \nnepříznivý dopad na fyzickou, sociální a psychickou pohodu ženy (De Graaff et al., 2013). \nOnemocnění se vyskytuje především u žen ve fertilním věku všech etnických a sociálních \nskupin. Některé ženy s tímto onemocněním mohou být zcela bez klinických potíží, ale \nvyskytují se i ženy, u kterých endometrióza významně ovlivňuje kvalitu života ve všech \noblastech (Fanta, Koliba a Hrušková, 2012). V rámci publikovaných zahraničních studií bylo \nzaznamenáno u žen s endometriózou v důsledku pánevní bolesti výrazné zhoršení kvality \nživota oproti ženám zdravým. Bolest může ovlivnit schopnost ženy provádět každodenní \naktivity včetně pracovní činnosti, dále může onemocnění negativně ovlivnit sexuální \nživot, sociální vztahy, kvalitu spánku. Dochází také ke snížení studijního a ekonomického \npotenciálu mladých žen. Život se silnou cyklickou nebo nepřetržitou pánevní bolestí \nnebo hrozbou jejího návratu, často po celá desetiletí, může vést k úzkostem a depresím. \nVýrazný je i ekonomický dopad onemocnění na společnost (Jia et al., 2012; Marinho et \nal., 2018; Simoens et al., 2012; Nnoaham et al., 2011; Bulun et al., 2019; Della Corte et \nal., 2020). Terapie endometriózy zahrnuje léčbu chirurgickou a farmakologickou a odvíjí \nse vždy podle klinických příznaků a lokalizace ložisek (Pilka, 2017). Žádná z nabízených \nmožností terapie však nezaručuje úplné vyléčení. Rozsah onemocnění často nekoreluje \nse subjektivními potížemi, proto je vhodné podle Koliby, Kužela a Fanty (2017) kromě \nzhodnocení rozsahu a klasifikace onemocnění, posoudit i kvalitu života pacientek. \nJedním z možných nástrojů pro posouzení kvality života žen s endometriózou je dotazník \nEndometriosis Health Profile-30 (EHP-30) vytvořený autory Jones et al. (2001), který \nje validován i v české verzi a doposud nebyl v České republice použit.\ncíl\nCílem pilotní studie je zhodnotit kvalitu života žen trpících endometriózou před započetím \nchirurgické léčby a 3 měsíce po jejím zahájení.\nMetOdika\ncharakteristika výzkumného souboru\nVýzkumný soubor pilotní studie tvořilo 10 respondentek, pacientek Porodnicko-\ngynekologické kliniky ve Fakultní nemocnici Olomouc, které podstoupily operační \nléčbu pro endometriózu. Zařazujícím kritériem byla diagnóza endometriózy, ženy \nv reprodukčním věku 18–49 let a souhlas se zařazením do výzkumného šetření. Výzkum \nbyl prováděn ve Fakultní nemocnici Olomouc v časovém rozmezí od června roku 2020 \ndo ledna 2022 se souhlasem zdravotnického zařízení a po schválení Etickou komisí LF \n\n60\nOŠETŘOVATELSKÉ PERSPEKTIVY2024 | ROČNÍK VII | ČÍSLO 1\na FN Olomouc ze dne 16. 9. 2019. Dotazníky byly rozdávány v ambulanci indikační \na konzultační poradny. Respondentky byly osloveny přímo výzkumníkem, který je poučil \no způsobu vyplňování. Rozdáno bylo celkem 53 dotazníků, z toho 13 dotazníků bylo \nneúplných, 18 se nevrátilo vůbec a u 12 pacientek nebyla potvrzena endometrióza nebo \nnebyly indikovány k chirurgické léčbě.\ndesign výzkumu\nPro účely studie byl využit standardizovaný dotazník Endometriosis Health Profile \n30 (EHP-30) v české verzi. Dotazník se skládá ze dvou částí, základní část obsahuje \n30 otázek, které jsou rozděleny do pěti domén – bolest, kontrola bolesti a bezmoc, \nemocionální pohoda, sociální opora a self-image. Druhá část dotazníku obsahuje  \n23 otázek rozdělených do šesti domén, které se zaměřují na pracovní život, vztahy \ns dětmi, sexuální vztahy, vztahy se zdravotníky, léčbu a neplodnost. Každá položka \ndotazníku je hodnocena na Likertově škále na stupnici 0–4, kdy 0 = nikdy, 1 = málokdy, \n2 = někdy, 3 = často, 4 = vždy. Jednotlivé škály pak byly přepočítány ve skóre celkové, \nkteré je od 0 (nejlepší možný výsledek) do 100 (nejhorší možný výsledek) (Jones et al., \n2001). K hodnocení bolesti byla využita numerická škála bolesti Numeric Rating Scale \n(NRS). Škála využívá číselné znázornění (0 = žádná bolest, 10 = nejhorší bolest) (Bourdel \net al., 2015). U respondentek byla posuzována bolest při menstruaci, mimo menstruaci, \npři pohlavním styku, při močení a při defekaci.\nZískaná data byla zpracována v MS Excel a následně statisticky zpracována. Data byla \nvyhodnocena v souladu s doporučeným postupem k dotazníku Scoring Algorithms, \nDimensions and Items for the EHP Questionnaires. Jsou vyjádřena v absolutní a relativní \nčetnosti, pomocí směrodatných odchylek (SD), průměrů, mediánů, minimálních \na maximálních hodnot. Ze statistických metod byly použity Wilcoxonův test a McNemarův \ntest.\nvýsledky\nCelkový soubor tvořilo 10 pacientek s onemocněním endometrióza (100 %). Průměrný věk \nbyl 37 let. Nejstarší pacientce bylo 45 let, nejmladší 29. Body Mass Index (BMI) u všech \nsledovaných žen byl v normě, případně v pásmu mírné nadváhy. Průměrný věk nástupu \nprvní menstruace byl 13,2 let (tab. 1). Všechny ženy byly zaměstnané na plný úvazek, \nminimální vzdělání bylo střední s maturitou (50 %), 1 uvedla vyšší odborné vzdělání (10 %) \na 4 respondentky byly vysokoškolsky vzdělané (40 %). 8 z 10 žen žilo s manželem.\n\nKateřina JanoušKová, Martin ProcházKa, \nKateřina ivanová, adéla leMrová, radovan PilKaKvalita Života Žen S endoMetriÓzou\n61\ntab. 1 základní somatické charakteristiky\nzákladní \nsomatické \ncharakteristiky\nprůměr směrodatná \nodchylka (sd) Min Max Medián\nVěk 37,00 5,98 29,00 45,00 38,00\nHmotnost 66,10 15,19 49,00 88,00 62,00\nVýška 165,30 5,89 155,00 173,00 164,50\nBMI 23,98 4,17 19,03 29,75 23,18\nMenarche 13,20 1,87 11,00 17,00 12,50\nZ celkového vzorku měly 4 ženy ovariální formu endometriózy (40 %), 3 peritoneální \n(30 %), 2 hlubokou rektovaginální endometriózu (20 %) a 1 adenomyózu (10 %). Před \nvyplněním prvního dotazníku EHP-30 podstoupilo již dříve léčbu 5 pacientek (1 pacientka \nfarmakologickou a 4 pacientky chirurgický typ léčby pomocí laparoskopie). Všechny \npacientky z našeho souboru podstoupily v rámci léčby laparoskopickou operační metodu \n(100 %) (tab. 2).\ntab. 2 typ endometriózy a způsob léčby\ntyp endometriózy a způsob léčby absolutní \nčetnost\nrelativní \nčetnost\nTyp endometriózy\nOvariální 4 40 %\nPeritoneální 3 30 %\nHluboká rektovaginální 2 20 %\nAdenomyóza 1 10 %\nLéčba\nBez léčby 5 50 %\nFarmakologická 1 10 %\nChirurgická 4 40 %\nPrůměrná skóre jednotlivých domén dotazníku EHP-30 jsou uvedena v tab. 3. \nWilcoxonovým testem bylo ověřeno, že u pacientek došlo 3 měsíce po zahájení léčby \nke zlepšení kvality života, tedy ke snížení počítaného skóre v doménách „bolest“, \n„kontrola bolesti a bezmoc“, „emocionální pohoda“ a „sexuální vztahy“. Zlepšení \nv ostatních doménách nebylo statisticky významné. Největší zlepšení bylo zaznamenáno \nv doméně „bolest“, naopak žádné zlepšení nebylo zaznamenáno v oblastech „sociální \nopora“ a „self-image“.\n\n62\nOŠETŘOVATELSKÉ PERSPEKTIVY2024 | ROČNÍK VII | ČÍSLO 1\ntab. 3 Hodnocení kvality života před operací a 3 měsíce po operaci\ndomény \ndle eHp-30 n před operací (n = 10) 3 měsíce po operaci (n = 10) pPrůměr SD Min Max Medián Průměr SD Min Max Medián\nBolest 10 34,1 30,3 0,0 75,0 29,5 14,5 18,2 0,0 50,0 9,1 0,008\nKontrola  \nbolesti \na bezmoc\n10 47,1 33,5 0,0 95,8 45,8 25,0 21,9 0,0 62,5 25,0 0,018\nEmocionální \npohoda 10 29,6 24,7 0,0 70,8 29,2 18,8 22,1 0,0 58,3 10,4 0,041\nSociální \nopora 10 19,4 22,1 0,0 68,8 15,6 15,0 19,8 0,0 56,3 3,1 0,465\nSelf-image 10 18,3 23,2 0,0 58,3 8,3 11,7 16,3 0,0 41,7 0,0 0,334\nPracovní \nživot 10 18,5 30,7 0,0 100,0 7,5 7,0 11,8 0,0 30,0 0,0 0,102\nVztahy \ns dětmi 7 25,0 35,4 0,0 75,0 0,0 10,7 19,7 0,0 50,0 0,0 0,102\nSexuální \nvztahy 6 25,0 21,2 0,0 50,0 25,0 5,0 7,7 0,0 15,0 0,0 0,043\nZdravotní \nprofese 8 16,4 23,6 0,0 56,3 0,0 13,3 18,7 0,0 43,8 0,0 0,317\nLéčba 6 27,8 31,9 0,0 75,0 16,7 19,0 20,8 0,0 50,0 16,7 0,059\nNeplodnost 2 34,4 48,6 0,0 68,8 34,4 41,7 36,1 0,0 62,5 62,5 0,317\nDále byla u pacientek posuzována bolest. 5 pacientek (50 %) trpělo bolestí před započetím \nléčby i 3 měsíce po jejím zahájení, 1 pacientka (10 %) netrpěla žádnou bolestí před terapií \nani po terapii a u 4 pacientek (40 %) došlo ke zlepšení – trpěly bolestí před zahájením \nléčby, avšak 3 měsíce po jejím započetí již bolest neudávaly. Při porovnání bolesti pomoci \nMcNemarova testu nebyl prokázán statisticky významný rozdíl v bolesti před započetím \nléčby a 3 měsíce po jejím zahájení (p = 0,125), vzorek respondentek je malý.\nIntenzita bolesti předoperačně a pooperačně byla zjišťována pomocí numerické \nškály hodnocení bolesti (NRS) během menstruace, mimo menstruaci, při pohlavním \nstyku, během močení a při defekaci (tab. 4). Pomocí Wilcoxonova testu bylo ověřeno,  \nže 3 měsíce po provedené operaci, došlo ke snížení bolesti při menstruaci i mimo \nmenstruaci a také při defekaci. Zásadní zlepšení nebylo zaznamenáno u bolesti při \nmočení a při pohlavním styku.\n\nKateřina JanoušKová, Martin ProcházKa, \nKateřina ivanová, adéla leMrová, radovan PilKaKvalita Života Žen S endoMetriÓzou\n63\ntab. 4 Hodnocení bolesti před operací a 3 měsíce po operaci\npřed operací (n = 10) 3 měsíce po operaci (n = 10) pPrůměr SD Min Max Medián Průměr SD Min Max Medián\nBolest při \nmenstruaci 5,3 2,8 0,0 9,0 5,0 0,7 1,1 0,0 3,0 0,0 0,007\nBolest mimo \nmenstruaci 3,1 3,5 0,0 9,0 2,0 0,1 0,3 0,0 1,0 0,0 0,018\nBolest při \npohlavním styku 1,2 2,1 0,0 6,0 0,0 0,1 0,3 0,0 1,0 0,0 0,109\nBolest při \nmočení 1,0 1,7 0,0 5,0 0,0 0,1 0,3 0,0 1,0 0,0 0,131\nBolest při \ndefekaci 1,4 1,7 0,0 5,0 1,0 0,1 0,3 0,0 1,0 0,0 0,047\ndiskuze\nPrůměrný věk respondentek byl 37 let, což potvrzuje, že onemocnění postihuje ženy \nv reprodukčním věku. Stejně tak i studie autorů Nogueira Neto et al. (2023) zahrnovala \nženy ve věkovém rozmezí 30–40 let, což může odrážet zpoždění ve stanovení diagnózy \na tím tedy posunutí léčby do vyššího věku.\nChirurgická léčba všeobecně vedla k výraznému zlepšení kvality života v některých \ndoménách již 3 měsíce po operaci. K obdobným výsledkům zlepšení kvality života \ndospěly i zahraniční studie, které k hodnocení použily buď specifický dotazník EHP-\n30 nebo některý z generických dotazníků (např. SF 36, WHOQOL BREF, WHOQOL) \na hodnotily kvalitu života předoperačně a pooperačně za 3, 6 až 12 měsíců. Prospektivní \nstudie autorů Selvi Dogan et al. (2016), která hodnotila kvalitu života pomocí EHP-30 \nu 22 pacientek podstupujících chirurgickou léčbu pro hlubokou endometriózu, ukázala \nvýznamné zlepšení v doméně „bolest“, „kontrola bolesti a bezmoc“, „emocionální \npohoda“, „sociální vztahy“, „sexuální vztahy“ a „vztahy s poskytovateli zdravotní péče“, \nale žádné významné změny v doméně „self-image“, „pracovní život“ nebo „vztahy \ns dětmi“. Naše studie rovněž posun v doméně „self-image“ nezaznamenala, avšak \nnezaznamenala výrazné zlepšení ani v oblasti „sociální opora“.\nK podobným výsledkům dospěla studie autorů Nogueira Neto et al. (2023), kdy došlo \nke snížení skóre ve všech doménách (kromě vztahu s poskytovateli zdravotní péče)  \nza 3 a následně i za 6 měsíců po operaci. Studie byla provedena u vzorku 102 žen \na zahrnovala ženy se všemi formami endometriózy. Naše studie, která má menší vzorek \nnež výše zmíněné dvě studie, prokázala, že i u tak malého vzorku došlo ke zlepšení \nv doméně „bolest“, „kontrola a bezmoc“, „emocionální pohoda“ a „sexuální vztahy“.\nNáš výzkum výsledky výše zmíněných studií potvrzuje, pouze s drobnými odchylkami. \nZásadním výsledkem všech uvedených výzkumů, je snížení bolesti. Lze se domnívat, \n\n64\nOŠETŘOVATELSKÉ PERSPEKTIVY2024 | ROČNÍK VII | ČÍSLO 1\nže udávané výrazné zlepšení u bolesti může souviset také s vnímanou důležitostí této \ndomény, protože je pro ženy bolest nejvíce limitujícím faktorem či výchozím faktorem \npro omezení kvality života v dalších oblastech. Je tak nejvíce patrný udávaný rozdíl \nv bolesti před operací a po ní, což znamená, že endometrióza významně ovlivňuje kvalitu \nživota žen. Ženy žijící s chronickou či opakující se bolestí mohou pociťovat diskomfort \nnejen v oblasti fyzické pohody, ale rovněž v dalších uvedených oblastech. Moderní \nléčba endometriózy by měla být individualizovaná s multimodálním a interdisciplinárním \nintegrovaným přístupem zaměřeným na pacientku (Chapron et al., 2019).\nLimity námi prováděné studie byly malá velikost vzorku, z výzkumu byly vyřazeny \npacientky, které neodpověděly na všechny otázky, nevyplnily oba dotazníky, \nnepodstoupily chirurgickou léčbu nebo u nich nebyla potvrzena endometrióza. Pro lepší \npochopení problematiky a zjištění efektivity léčby jsou potřebné další studie, větší vzorek \nrespondentek a také delší období pro samotné posuzování kvality života.\nzávěr\nEndometrióza je gynekologické onemocnění, které může významně ovlivnit kvalitu života \nženy. Proto by mělo být součástí léčby i subjektivní posouzení kvality života. Existuje \nmnoho dotazníků pro posuzování kvality a jedním z možných nástrojů je specifický dotazník \nEHP-30, který má i validovanou českou verzi a doposud ještě nebyl v ČR aplikován. \nDle zjištěných výsledků, chirurgická léčba zlepšuje kvalitu života žen s endometriózou. \nSledování kvality života pomocí dotazníku EHP-30 před a po zahájení léčby může rovněž \npomoci posoudit efektivitu léčby a zdravotníkům pochopit pocity a potřeby pacientek.\nliteratura\nBOURDEL, N. et al. Systematic review of endometriosis pain assessment: how to choose \na scale? Human Reproduction Update [online]. 2015, vol. 21, no. 1, p. 136–152. ISSN \n1355-4786. DOI: 10.1093/humupd/dmu046.\nBULUN, S. E. Endometrióza. Gynekologie po promoci. 2009, roč. 9, č. 3, s. 6–15. ISSN \n1213-2578.\nBULUN, S. E. et al. Endometriosis. Endocrine Reviews [online]. 2019, vol. 40, no. 4, \np. 1048–1079. DOI: 10.1210/er.2018-00242.\nDE GRAAFF, A. A. et al. The significant effect of endometriosis on physical, mental \nand social wellbeing: results from an international cross-sectional survey. Human \nreproduction [online]. 2013, vol. 28, no. 10, p. 2677–2685. ISSN 1460-2350. DOI: \n10.1093/humrep/det284.\n\nKateřina JanoušKová, Martin ProcházKa, \nKateřina ivanová, adéla leMrová, radovan PilKaKvalita Života Žen S endoMetriÓzou\n65\nDELLA CORTE, L. et al. The Burden of Endometriosis on Women’s Lifespan: A Narrative \nOverview on Quality of Life and Psychosocial Wellbeing. International Journal \nof Environmental Research and Public Health [online]. 2020, vol. 17, no. 13. ISSN 1660-\n4601. DOI: 10.3390/ijerph17134683.\nFANTA, M., KOLIBA, P . a HRUŠKOVÁ, H. Endometrióza. Česká gynekologie. 2012, roč. \n77, č. 4, s. 314–319. ISSN 1210-7832.\nCHAPRON, C. et al. Rethinking mechanisms, diagnosis and management of endometriosis. \nNature Reviews. Endocrinology [online]. 2019, vol. 15, no. 11, p. 666–682. ISSN 1759-\n5037. DOI: 10.1038/s41574-019-0245-z.\nJIA, S. et al. Health-related quality of life in women with endometriosis: a systematic \nreview. Journal of Ovarian Research [online]. 2012, vol. 5, no. 1. ISSN 1757-2215. DOI: \n10.1186/1757-2215-5-29.\nJONES, G. et al. Development of an endometriosis quality-of-life instrument: \nThe Endometriosis Health Profile-30. Obstetrics and gynecology [online]. 2001, vol. 98, \nno. 2, p. 258–264. ISSN 1873-233X. DOI: 10.1016/s0029-7844(01)01433-8.\nKOLIBA, P ., KUŽEL, D. a FANTA, M. Endometrióza a kvalita života. Česká gynekologie. \n2017, roč. 82, č. 5, s. 411–418. ISSN 1210-7832.\nKUČERA, E. Endometrióza. Praha: Maxdorf, 2008. ISBN 978-80-7345-144-8.\nMARINHO, M. C. P . et al. Quality of Life in Women with Endometriosis: An Integrative \nReview. Journal of Women’s Health [online]. 2018, vol. 27, no. 3, p. 399–408. ISSN 1931-\n843X. DOI: 10.1089/jwh.2017.6397.\nMEHEDINTU, C. et al. Endometriosis still a challenge. Journal of medicine and life. 2014, \nvol. 7, no. 3, p. 349–357. ISSN 1844-122X.\nNNOAHAM, K. E. et al. Impact of endometriosis on quality of life and work productivity: \na multicenter study across ten countries. Fertility and Sterility [online]. 2011, vol. 96, no. \n2, p. 366–373.e8. ISSN 1556-5653. DOI: 10.1016/j.fertnstert.2011.05.090.\nNOGUEIRA NETO, J. et al. Improved quality of life (EHP-30) in patients with endometriosis \nafter surgical treatment. Revista da Associação Médica Brasileira [online]. 2023, vol. 69, \nno. 8. ISSN 1806-9282. DOI: 10.1590/1806-9282.20230316.\nPILKA, R. Gynekologie. Praha: Maxdorf, 2017. ISBN 978-80-7345-530-9.\n\n66\nOŠETŘOVATELSKÉ PERSPEKTIVY2024 | ROČNÍK VII | ČÍSLO 1\nROBINSON, P . G., CARR, A. J. and HIGGINSON, I. J. How to choose a quality of life \nmeasure. In: Quality of life [online]. London: BMJ Books, 2003, p. 88–100. ISBN 978-0-\n7279-1544-3.\nSELVI DOGAN, F. et al. Qualité de vie après chirurgie de l’endométriose pelvienne \nprofonde: évaluation d’une version française de l’EHP-30. Journal de Gynécologie \nObstétrique et Biologie de la Reproduction [online]. 2016, vol. 45, no. 3, p. 249–256. \nISSN 1773-0430. DOI: 10.1016/j.jgyn.2015.06.007.\nSIMOENS, S. et al. The burden of endometriosis: costs and quality of life of women with \nendometriosis and treated in referral centres. Human Reproduction [online]. 2012, vol. \n27, no. 5, p. 1292–1299. ISSN 1460-2350. DOI: 10.1093/humrep/des073.\nTAYLOR, H. S., KOTLYAR, A. M. and FLORES, V. A. Endometriosis is a chronic systemic \ndisease: clinical challenges and novel innovations. The Lancet [online]. 2021, vol. 397, \nno. 10276, p. 839–852. ISSN 1474-547X. DOI: 10.1016/S0140-6736(21)00389-5.\nkontakt\nMgr. et Bc. Kateřina Janoušková\nFakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého v Olomouci\nÚstav porodní asistence\nHněvotínská 976/3, 775 15 Olomouc, Česká republika\nkaterina.janouskova@upol.cz","source_license":"CC0","license_restricted":false}